Odpovědná osoba :

                  MUDr. Oldřich Jelínek Ph.D.

Jednou z povinných návštěv lékaře, které musíte po narození vašeho dítěte absolvovat, je cesta k ortopedovi, který musí kyčle miminka ihned po narození, v 6.týdnu a ve třech měsících vyšetřit, a tím odhalit případnou dysplázíí kyčelního kloubu v průběhu těchto tří tří vyšetření. Vyšetření v tak útlém věku je klíčové, neboť jen tak zahájíme léčbu ve správný čas a zabráníme tak doživotním následkům!

Co znamená, když má moje dítě dysplázii kyčelního kloubu? 

Dysplázie je stav, kdy se kyčle (či jedna kyčel) dítěte vyvíjí špatným způsobem, kyčle jsou ve špatném postavení a pokud by se včas nenastavila vhodná léčba, mohlo by to mít pro děťátko celoživotní následky. Kyčle narozeného miminka totiž nejsou finálně “dostavěny”, aby byly plně funkční. Vývoj kyčelního kloubu začíná mezi 3. a 6. týdnem nitroděložního života a pokračuje i po narození dítěte. Osifikační jádro stehenní kosti se objevuje od 3. do 10. měsíce věku. Nesmíme zapomínat, že pro správný vývoj kostí jsou velmi důležité nutriční vlivy – především dostatek vápníku, fosforu, vitaminů A a D.

V prvních měsících po porodu dochází k postupné osifikaci původních chrupavčitých jadérek (center hlavice stehenní kosti) a postupné úpravě úhlu krčku, která se ještě upravuje v průběhu několika dalších let. Dále dochází spolu se započetím chůze dítěte k postupné fyziologické rotaci krčku stehenní kosti, a tím k vytvoření optimálních podmínek pro naléhání do jamky při zátěži.

Proto je nesmírně důležité vývoj kyčelních kloubů pravidelně sledovat. Čím dřív je vada zachycena, tím je větší šance, že se vada spraví zcela bez následků.Jakmile se ale špatné postavení kyčle fixuje, není již cesty zpět. Při jejím zachycení v pozdějším věku může dojít k degenerativním změnám kloubu s rozvojem artrózy, nebo tak velkým změnám v postavení kyčle, že k jejímu napravení pomůže jedině náročná operace. 

Dysplazie kyčelního kloubu je nejčastější vrozenou vývojovou vadou pohybového aparátu, v naší zeměpisné šířce se tento stav objevuje ještě častěji než jinde ve světě. V ČR je potom největší endemickou oblastí Slovácko. Vyskytuje se u nás u pěti až deseti procent novorozenců (jinde ve světě se uvádí 3-5 %). 

Dle statistik vada častěji postihuje dívky, levostranný kyčelní kloub a rovněž bývá častější u porodů koncem pánevním.

Pro četnou incidenci byl v České republice zaveden systém tzv. “trojího síta”, kdy vyšetření dětských kyčlí probíhá: 

  • 3.-5. den života ještě v porodnici
  • v 6. týdnu dítěte
  • ve 3. měsíci, kdy s miminkem přichází rodiče k ambulantnímu ortopedovi, který má ve své ordinaci ultrazvuk a také je na toto vyšetření “speciálně” vyškolen. Pozor, ne všichni ambulantní ortopedi toto oprávnění či vybavení ve své ordinaci mají. 
  • Všechna tři vyšetření jsou povinná, i když už první vyšetření bylo naprosto v pořádku. Pokud s dítětem tato vyšetření u ortopeda neabsolvujete, lze to považovat za zanedbání péče (alespoň tak je to zakotveno v české legislativě. Ale právem.)

Česká ortopedie se v diagnostice a léčbě špatného vývoje kyčelního kloubu řadí k nejlepším na světě. Máme tady přes padesát let propracovaný systém, který ve vývoji kyčlí vyhledává i malé odchylky od normy.  Pojmenování léčebných pomůcek po významných českých profesorech ortopedie je odrazem československé ortopedické školy a je užíváno po celém světě. Určitě už jste slyšeli o Frejkově peřince či Pavlíkových třmenech

Postižení kloubu může mít několik stupňů závažnosti od nejlehčí dysplazie až po nejzávažnější luxaci- tzn. vykloubení. V případě dysplazie kyčlí se může jednat o poruchu kyčelní jamky, stehenní kosti nebo celé kyčle. 

Nejlépe nám tuto vadu odhalí fyzikální a ultrazvukové vyšetření, při kterém se hodnotí postavení, délka a symetrie dolních končetin, rozsah a volnost pohybu v kyčlích a ultrazvuková konfigurace kyčelního kloubu.

Průběh vyšetření

Úvodní vyšetření ortoped provádí klinicky a hledá případné odchylky od normálního vývoje kloubu.  Ve většině porodnic se provádí i ultrazvukové vyšetření (tak je tomu i u nás v Uherském Hradišti). Najde-li příznaky postižení kyčle, zahájí ortoped léčení okamžitě,  dnes nejčastěji abdukční peřinkou minimálně na tři až šest týdnů.Druhé vyšetření proběhne v ambulanci ortopeda, kdy stačí miminku vysléct dolní polovinu těla a plínečku. Poté provede ortoped stejně jako po narození pár speciálních “chvatů” a za asistence maminky, která dítko přetočí střídavě na jeden a na druhý boček, se pan doktor podívá ultrazvukem na obě kyčle. Výsledek vyšetření Vám sdělí okamžitě.

A není se vůbec čeho bát! Vaše miminko toto vyšetření nijak nebolí a je tak rychlé, že ho prakticky ani nepostřehnou:)

Léčba

Naprostá většina kyčlí je normálních a vyšetření případně odhalí jen lehké odchylky, které za pomocí tzv. “širokého balení” vyřeší. Pomocí širokého balení, kdy mezi nožičky dítěte uložíme složené látkové pleny, aby udržely nožičky ve správném postavení, tj. v roztažení a mírném vytočení ven a přikrčené k tělu. V dnešní době je široké balení v západních zemích a mladší generací ortopedů považováno za obsolentní, neboť dle studii nemá takový efekt. „Starší“ generace ortopedů široké balení stále považuje za prospěšné, proto stále vznikají jakési „zmatky“. Nám bylo také v porodnici „naordinováno“ široké balení.

  • U větších dětí je potom lepší použít abdukční (Frejkovy) peřinky bez problémů. Jinou alternativou jsou Wagnerovy punčošky. 
  • Ve zdravotnických potřebách či na internetu jsou k dostání speciální abdukční kalhotky, které se nasazují na plínečku či na dupačky a zastanou funkčně “široké balení”. Jsou i moc hezké:) vyrábí je několik specializovaných českých firem
  • Pokud je vada závažnější nebo odhalena později a abdukční pomůcka je třeba po delší čas, mohou být u rostoucího kojence použity Pavlíkovy třmeny, které se aplikují od třetího do devátého až dvanáctého měsíce života kojence. Některé maminky se této metody bojí, třmeny vypadají opravdu “hrozně”, ale pokud Vám pomůcku lékař doporučí, prosím, zkuste svůj strach překonat a opravdu do jejího používání jím “naplno”, jde přece o zdravý pohyb Vašeho miminka:) Navíc jsou třmeny hodně praktické v létě, protože na rozdíl od “širokého balení” větrají a dětem v nich není příliš teplo:)
  • Závažnější stupně postižení kyčlí se řeší pomocí závěsu kyčlí v tahu. Tzv. distrakční režim trvá celkem 6 týdnů, probíhá 24 hodin denně, dítě je snímáno pouze na koupání. Nezřídka se stává, že k zakloubení kyčle dojde až v 6. týdnu. Tyto těžká stádia chybného vývoje kyčlí se ale v posledních letech objevují opravdu jen velmi vzácně! 

Ultrazvukové kontroly kyčlí jsou po zahájení léčby prováděny po čtyřech až šesti týdnech. 

Všechny uvedené pomůcky jsou pro dítě relativně pohodlné a nijak mu nevadí. Možná je nepříjemná pro maminky, které ji musí správně dávat, a také je pro ně psychologicky často nepříjemné, že jejich ratolest musí něco podobného nosit. Sama jsem z toho také rozpačitá, chudáček můj maličký, ještě ho nad plenkou už tak na bolavé bříško tlačí další vrstvy…:( Ale nepanikařte, dítě tuto parádu nebude nosit celý život! Díky popsané metodě se vada opravdu krásně a rychle spravuje. Stačí být jen trpěliví a opravdu důsledně dodržovat rady ortopeda. Okraj jamky kloubu u dysplasie při nošení peřinky většinou rychle dorůstá a kyčel je zdravá, připravená pro stavění se a chůzi.  U ostatních vad pomůckami centrujeme posunutou hlavici a kloub se pak opět vyvíjí ve správném postavení.